Nádherné dětství a rána,která mi změnila život

4. května 2013 v 17:01
Měla jsem nádherné dětství na které budu do smrti vzpomínat. Byla jsem štastné dítě :)
Měla jsem hodné rodiče,s kterýma jsem měla super vztah. Pro mého tátu jsem byla jeho malá holčička na kterou nikdy nedal dopustit. Byla jsem na něm děsně závislá. Každý rok jsme jezdili v zimě na hory, v létě do Itálie na dovolenou. Dělali pro nás s bráchou všechno! Podnikali jsme samé krásné akce :) . Společně trávili čas. Byla jsem ještě malá a neuvědomovala si co všechno mám ale,brala to jako samozřejmost. Pak když si mamka našla nového přítele změnil se mi život. Nikdy nezapomenu na to jak mě táta brával za ruku na procházky po louce , večer zpíval ukolébavku 'Černé oči jdětě spát' já se k němu pak přitulila a rozplynula se v krásných vzpomínkách co jsem za ten den měla. Říkali jsme si vždy vše. Pak se vše zvrtlo. Rozvod . Mamka si našla přítele. Pamatuju si to když mi to řekla. Běžela jsem za tátou do postele ,lehla si vedle něho a on mě hladil po vlasech a řekl ,že to bude v pořádku,utíral mi slzy ,které mi ztékaly po tváři . Říkal že jsem jeho holčička a tak to už bude! Ale není . Lhal mi. Po rozvodu jsem se rozhodla a byla jsem ve střídavé péči. Táta si po chhvílí našel přítelkyni,říkala jsem si je to dobře aspon bude štastný. Jenže se z ní stala taková přítelkyně,kterou bych nepřála nikdy nikomu. Začaly hádky.. táta si mě přestal všímat.. nakonec to dopadlo tak že jsme si pomalu přestali povídat,důvěřovat.. prostě jsme se oddálili. No a přišlo dítě. A mě odstranil už uplně. Byla jsem tam už neštastná vidět ho jak přijde z práce a pomalu mi neřekne ani ahoj. Jen kvůli ní jako by mu to zakázala semnou být. S vlastní dcerou. Po roce jsem se odstěhovala na trvalo k mamce. Ted to dospělo k tavému stádiu ,že odemne bydlí v Hradci kousek pár baráku a vidíme se tak jednou za čtvrt roku. Nemám si s ním co říct.Jakoby jsme zapoměli. Tak ráda bych mu řekla co cítím.Že mi chybí jeho objetí jeho úsměv na tváři.Každý večer koukám z okna na hvězdy a myslím na něj co asi dělá a ptám se jestli on aspon trošku myslí na mě. Ale on nemyslí.. má novou rodinu,nový život do které už nepatřím. Ale už to lepší nebude jen můžu vzpomínat na ty krásně ztrávené chvilky co jsme spolu zažili. Ale jednu věc mi dal s mojí mamkou.
Překrásné dětství na které v životě nezapomenu! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama