Nikdy neříkej navždy!

5. května 2013 v 12:08
Přátelé z dětsví,které jsem poznala opravdu brzo pro mě byli vždy ti nejlepší! Měla jsem svou nejleppší kamarásku Áju.
Od 2 třídy jsme spolu začali trávit nekonečně spoustu času! Byli jsme jako by pro sebe stvořené! Když jsme něco plánovali tak jen a jen spolu. Postupem času jsme se o sobě dozvídali více a více až do stádia že už by nebylo nic co by jsme si spolu neřekli! Kamarádili jsme ještě z jednou holkou,která ovšem byla vždy tak mezi náma. Byla hodná , milá a dalo se jí věřit. V 6 třídě přišla nová holka,kterou jsme vzali mezi sebe. Začala jssem pocitovat,že mě vystrkuje a tak jsem se toho bála že jsem začala dávat najevo to že se mi to nelíbí. Ája mě ujistila , že to by se nikdy nestalo že jsem její 1 nejlepší kámoška na světě a tak to prostě zůstane! Nikdy nikdo jinej jen my dvě! Pak se to stalo . Potkala jsem jednuu holku na táboře a tak jsme se po prvé potkali. Byla o rok starší a měla stan naproti našemu. Hrozně jsem se s ní chtěla seznámit ale řekla jsem si že je to blbost. Je starší než já a má jiné kamarády. Ale rozhodla jsem se že to zkusím i když semnou nebudde chtít mít asi nic společného. Řekla jsem jí ahoj jestli by mi pujčila hřeben. Byla na pohled milá a hodná a řekla že jo :). Tak jsem si s ní začaa povídat a navazovat konverzaci. Tak to začalo . Každý den jsem si od ní pujčovala hřeben :D. Tábor zkončil a já jsem byla ráda že jsme se aspon trošku seznámili. Později začala zase škola. Vím že když jsem byla na prvním stupni. Ve 4 třídě už tam jsem jí pozorovala. Jako by mě nečím přitahovala. Po táboře bylo ještě léto a já jsem jí napsala jestli by se k nám nepřišla vykoupat že máme velkej bazén. Řekla že nemůže takže jsem to brala jako že nemá zájem. Ale nevzdávala jsem to. Nakonec jsme se domluvili že pujdem ven. :) V létě jsme byli na chalupě kousek od ní kdde ona bydlela. Šly jsme ven a já jsem se hrozně bála co budem dělat a tak. Nakonec jsme si to hrozně užili. A šly po prvé na naše místo,kam chodíme mimochodem do tedka :). Další tábor už jsme se znali a začalo pořádně naše kamarádství. Pomalu začala vstupovatt do mého života. Nevím proč ale své přátele ,které jsem znala jsem pomalu začala dávat stranou.A Ája se začala dávat dohromady s Lenou. S Lil Největší přátelství začalo když ona byla v 9 a já v 8. Začalo mi docházet že vše brzo zkončí. Blížil se konec školního roku a ona se rozhodla pro školu mimo město. Inr.. poslední léto kdy byl zase tábor jsme byli jen spolu. S Ájou jsem se skoro neviděla. Když mi v létě psala jestli někam zajdem řekla jsem že už mám plány. Měla jsem pocit že se musím Lil věnovat když už tuu tak často nebude. A bylo to zkončiili prázdniny. Já nastoupila do 9 ročníku jako by samaa. Lil byla pryč a já jsem si neměla s Ájou pomalu co říct. Když jsem s níí nebyla já tak Lena ano. Už jsem nebyla já ale ona. A TAK je to do tedka . Čekám na víkendy kdy se zase Lil uvidíme a budem moct být spolu. Je ted jediná osoba,která mě chhápe,které se muzu vybrečet když potřebuju,vyslechne mě a jsem jí za to nesmírně vděčná! Před jinými přáteli jsem se trochu zavřela do sebe což mě taky mrzí..! Ale snažím se poslední 2 měsíce si užívat. I když to s Ájou není a nebude jako dřív. Jsem jí za vše ale nesmírně vděčná.
Zažili jsme spolu mnoho krásných i zlých chvilek drželi se navzájem. Pomohla mi v 100000 věcech děkuju jí za to.
A proto už se řídím tímto heslem . Nikdy neříkej navždy..
Nikdy nevíš co přijde v tvém životě nového a vymění to staré.. Ale hlavně nechci žít mminuostí. Ted žiju dneškem a co bude zítra to už je jen a jen na nás.! Jsem ted štastná a to je hlavní :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 liliana liliana | E-mail | 5. května 2013 v 14:17 | Reagovat

Krásný článek. Jsem ti nesmírně za všechno vděčná a nedokáži si představit, že bych tenkrát s tebou do toho bazénu nešla. Nebýt mého hřebenu a tvého bazénu? Kdo ví co by bylo dál... :)

2 Elis Elis | 5. května 2013 v 16:54 | Reagovat

Já jsem spíš vděčná tobě :). Ano naše věci hrály roli..:D ale podle mě by  jsme se stejně našli :)

3 Liliana Liliana | 5. května 2013 v 20:34 | Reagovat

No ono si myslím, že by se to stalo tak jako tak . Něco nás spojuje. Osud.. :)

4 Elis Elis | 6. května 2013 v 21:09 | Reagovat

Ano :)

5 Žanda Žanda | Web | 10. května 2013 v 11:01 | Reagovat

Taky jsem to měla na základce podobně, dodnes už se s tou kamarádkou nebavím a to mě hrozně mrzí :(
P.S hodím si tě na blog do oblíbeného odkazu. Máš fajn blog a hlavně, ty jsi FAJN! :-)

6 Elis Elis | 13. května 2013 v 22:54 | Reagovat

No uvidím jak to všechno bude,ale myslím že dopadnu podobně ;).
To potěší děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama